Kontratenor a kontraalt – dva rozdílné světy

V několika předešlých operních článcích jsem se zabývala také hlasy, nebo chcete-li, hlasovými obory pěvců. Zmiňovala jsem v seznamu dva, které bych tady nyní chtěla vyzdvihnout, protože jsou tak netradiční a krásné, že by byla škoda jim jeden článek, pěkně samotný a detailnější, nevěnovat. A nevybrala jsem je také jen tak náhodou. Mají totiž cosi společného. Jsou dokonale matoucí. Kontratenor a kontraalt.

Opera a zajímavé hlasové obory

Prvním hlasem je kontraalt a druhým hlasem je kontratenor. Ten první je zcela nejnižším možným ženským hlasovým oborem a ten druhý naopak nejvyšším možným mužským hlasovým oborem. A teď k té jejich vzájemné stejnosti a zároveň také jejich největší zvláštnosti. Pokud si pustíte nějakou árii, kterou zpívá operní diva s kontraaltem, v prvních okamžicích byste hádali, že ji zpívá muž. A naopak, pokud byste si pustili nějakého kontratenoristu, bez okolků byste pravděpodobně prohlásili, že ji zpívá žena. Skutečně je to nesmírně matoucí i když je pokaždé opak pravdou.

Pro začátek malá ukázka. Jedna jediná árie, Sovente il sole od Vivaldiho, jednou zpívaná kontratenoristou, podruhé kontraaltistkou. Schválně, porovnejte.

Jak jste mohli slyšet, skutečně to je velice matoucí. Každopádně ale je poslech krásný. Oba dva hlasy jsou syté, krásně zabarvené a s velkým charizmatem, který jim ještě dodává něco navíc. A teď tedy něco málo k oběma hlasovým oborům.

Kontraalt: Nejníže položený ženský hlas. Je podobný altu, avšak má větší možnosti v rozsahu. Vyzpívá více tónů. Kontraalt jako takový, je však velice vzácný.

Kontratenor: Nejvyšší hlasový obor mužů. Zpívá falzetem (technika umožňující pěvci zpívat nad rámec svého rozsahu) výšky, které běžně spadají do ženského hlasového oboru. Proto si také můžeme někdy muže zpívajícího kontratenorem splést se ženou. Avšak zkušenější již vědí, že se dá lehce rozeznat. Kontratenor je plnější a jasnější.  

Já osobně jsem velkou obdivovatelkou obou “kontra-hlasů”, jelikož to je něco, co zaprvé není až tak časté a zadruhé je to zkrátka a jednoduše, alespoň pro mne, fascinující. Ani vlastně nedokážu dost dobře říct proč. Dobře se mi to poslouchá. Je to lehké a jasné a hlavně ta barva, ano, to bude tím, ta barva samotná mne vždy zaručeně dostane. Asi mám zkrátka ráda rarity a zajímavosti. Ovšem, kdo nemá, že? Ale abych nezůstala jen u teorie, pojďme se přesunout ještě k dalším dvěma ukázkám.

Kontratenor a kontraalt

Pokud někdo zmiňuje tyto dva hlasové obory, vybaví se mi dvě jména, která bych vám tu teď ráda představila. Jedním z nich je světoznámý francouzský kontratenorista Philippe Jaroussky a druhou jest, opět francouzská, kontraaltisktka Nathalie Stutzmann. Oba pěvci mají velké charisma. Jsou to osobnosti, které jen tak nepřehlédnete. Především tedy Jaroussky, který se svým hlasem dovede často takové věci, že až zůstává rozum stát. A navíc, tak procítěné podání mnohých skladeb je, nemohu říci že ojedinělé, ale rozhodně ne úplně běžné.

Je pravdou, že jsem mu sice na chuť přicházela trochu déle, než by se mohlo zdát, ale od chvíle, kdy konečně pošimral ten správný umělecký chuťový pohárek, mám ho čím dál raději. Tento příjemný mladík prostě má něco do sebe. Nu, uznejte sami. Přikládám další dvě videa v podání obou interpretů. Tudíž.. užívejte, jak libo!

6 thoughts on “Kontratenor a kontraalt – dva rozdílné světy

      1. i ja dekuju za natalii stutzmann.neznal jsem ji naposlouchavam jeji tvorbu i kdyz u duetu od handela s philippem jarousskim muzu rict -andele-hned

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.