Zpátky v sedle blogu

Co na to říct. Člověk si vždycky myslí, že jde všechno dobře. Že bude stíhat, zvládat, nezapomínat… a ještě lépe… že se nezblázní. Ovšem, realita je pak někde úplně jinde. Člověk – v tomto případě já – nestíhá a nezvládá všechno, co chce. Z toho je pak logicky mírně nesvůj a samozřejmě vyvedený z míry. Ovšem alespoň ne docela zblázněný. A aby toho nebylo málo, přijde do toho všeho ještě něco, co člověk nečeká. A to něco mu celý už tak nabitý harmonogram ještě více naruší. Ano – hádáte dobře. Tak nějak vypadal můj poslední půlrok v kostce.

Druhý ročník vysoké školy. Podle všech informací asi ten nejpřívětivější na mé fakultě. A to také mohu potvrdit. V každém semestru jen jedna velká zkouška, kterou jsem musela absolvovat povinně a jinak tak trochu „leháro“. Jedna velká zkouška. To je opravdu proti těm třem povinným v prvním ročníku krása. A ještě větší radost mám z toho, že se mi skutečně podařilo všechno absolvovat docela v klidu a hlavně úspěšně. Což je to největší plus, protože loni jsem kvůli jedné zkoušce, kterou jsem musela opakovat, měla dost nepříjemné prázdniny. Sice jsem se částečně rekreovala, ale zároveň jsem se musela ještě ke všemu učit.

To se mi letos nestane! No. Dobře. Možná trochu. Protože jak vím, bylo by docela záhodno se na velké zkoušky třetího ročníku už pomalu začít připravovat, protože pak je toho opravdu hodně. Ovšem, alespoň zmizí ten tlak, kdy jsem si loni ani nebyla jistá, zda vůbec zkoušku udělám a zda skutečně přejdu do dalšího ročníku. Ale nakonec jsem přešla. A přešla jsem i teď. Ovšem pořád tomu nějak nemohu uvěřit.

Proč? No jen si to představte! Třetí ročník. Ještě nedávno jsem seděla na zápise na mou fakultu – co na zápise, ještě nedávno jsem seděla ve středoškolské lavici – a teď už pomalu musím začít myslet na státnice a na bakalářskou práci, kterou také budu muset stvořit. Uteklo to všechno strašně rychle. Co naplat, čas nikdo nezastaví.

Ovšem to není vše. Jako by těch školních věcí nebylo málo. Během mých příprav na zkouškové období se toho semlelo mnohem víc. Především pak rekonstrukce bytu, kde nyní tak trochu přebývám. Ta se táhla od února až skoro doposud. Už jsem si málem myslela, že to ani neskončí. A ještě k tomu úmrtí mé příbuzné na Šumavě. S tím samozřejmě souvisela i potřeba co nejrychleji vyklidit byt. To ovšem při množství věcí, které vlastnila, bylo skoro nemožné.

Ovšem nadlidský úkol byl pokořen a byt nakonec vyklizen. Rekonstrukce se podařila a dospěla už také (skoro) ke svému konci. A ještě k tomu jsem s tím vším zvládla dokončit úspěšně i letošní zkouškové období. Nehledě na to, že se mi všechno ještě pokoušela zkomplikovat jedna bakterie, kterou jsem chytla někde na cestách, a která mi dost ošklivými střevními problémy komplikovala skoro celý týden život. Ale – nic mě nezastavilo.

Samozřejmě – přiznám se, že jsem měla chvíle, kdy jsem upadala do nejhlubších sfér deprese a kdy jsem si říkala, že to prostě nemůžu všechno zvládnout, že to neudělám pořádně, že to nepůjde, že se určitě ještě něco pokazí. Ale naštěstí takové chvíle nebyly nijak dlouhé a vždycky se mi podařilo z nich nějak – i za vydatné podpory mých blízkých – vybruslit.

A samozřejmě nesmím ani zapomenout na to, že teď neustále čerpám nové a nové zážitky. Bylo toho tolik, že se to do jednoho článku nevejde. Tímto článkem bych jen chtěla oznámit, že blog skutečně nekončí, ani neusnul. Jen chvíli čekal, než se k němu zase vrátím. A dočkal se. Protože se k blogování vracím právě teď!

Přeji vám všem krásné léto!

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail
rss

4 Responses to Zpátky v sedle blogu

  1. Vivienne napsal:

    Koukám, že vícero stránek mělo odmlku.. Jsem ráda, že nejsem jediná. 😀 Konečně jsem si našla čas a navštívila tvé stránky, které jsem kdysi pravidělně navštěvovala. 🙂
    Držím palc, ať si zasloužené prázdniny pořádně užiješ 🙂

    • Le fille Ash napsal:

      Mělo… je to tak. Někdy to je prostě třeba. 🙂 Ale moc ráda tě tu u sebe znovu vidím, Vivienne! Určitě také znovu zavítám k tobě… 😉

  2. Andrea V. napsal:

    Vítej zpátky 🙂 . To se tak někdy semele, že to spadne komplet všechno 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.