Přírodniny a jiné, aneb Fotografické detailování I.

Oddechové články jsou také třeba. Nebo ne? A já vám nyní oficielně oznamuji, že jsem se trochu navrátila k jedné z dalších věcí, která mne baví. K focení. Je to asi jediná činnost, která mi pomáhá se zklidnit a zkoncentrovat. Tanec mě léčí, fotografování mě tahá ven a uklidňuje. A když říkám tahá ven, tak to myslím opravdu. Zrovna nedávno jsem takhle vzala foťák a vyrazila. A co z toho vzniklo?

A co jsem vlastně na těchto fotkách zachycovala? Z dlouhé chvíle při čekání na autobusové zastávce jsem se zaměřila na pár keřů, které tu máme (a které právě krásně barevně kontrastovaly s čerstvě napadaným sněhem…) a pak na staré dřevěné dveře, které patří k nyní již zkrachované trafice, co tu kdysi fungovala. Bouda ale pořád ještě stojí…

A tak jsem fotila a fotila. vzniklo více fotek, protože jsem tak trochu experimentovala, ale některé se prostě nevyvedly. Třeba ty, kdy jsem se snažila zachytit z pohledu od země nedaleko stojící auto skrze sněhovou hroudu. Vypadalo to všelijak, jenom ne koukatelně. Tak snad tyto budou o trochu lepší.

Přírody plode svraštělý,
červeně záříš do zimy.
Žádné teplo, žádné vroucí objetí,
jen střecha z lístečku,
co s prvním chladným vánkem odletí.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ale pak s jarem znovu ožiješ.
A pakli-že ne ty sám,
tak tvé vzpomínkové krůpěje,
zosobněné jiným rudým plodem,
co na svět se zasměje.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
A dřevo všemu přihlíží,
svým bystrým zrezivělým okem,
jak tichý příslušník pozemské hlídky.
Na jediném místě tu den co den postává.
Bez hnutí, bez dechu, však jistě bystřeji než skála.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Usměj se však, drahý poutníče,
a vykroč směle dál!
A pokud plod, či dřevo na svých cestách potkáš,
pak smekni, pozdrav vřele,
a vydej se opět vstříc dálavám!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přeji všem co nejkrásnější den a nezapomínejte se smát! Však vidíte, jak se dřevěná vrátka na poslední fotce krásně usmívají…

Vaše, Ash

20 thoughts on “Přírodniny a jiné, aneb Fotografické detailování I.

  1. Fotky jsou opravdu krásné, taky ráda fotím šípky, jen ne vždy se mi zadaří – a na záběry na dřevo si také potrpím, ať jde o kůru stromů, nebo o staré dveře, vrata nebo ploty. Mně se moc líbí třeba staré laťkové nebo plaňkové ploty, ty už jsou opravdu raritou.
    Na tvých fotkách se mi líbí i smysl pro detail – a doprovodnou báseň velmi cením.
    Nedávno jsem použila také spojení fotografie a básně, ale báseň byla od Halase. Jenže, co naplat, líbila se mi… 🙂

    1. Ony jsou šípky tou svou barevností na focení zkrátka strašně vděčné. 🙂 Stejně právě jako to dřevo. A co se týče detailů, já je mám strašně ráda, ráda si s nimi hraji a vyloženě je vyhledávám… 🙂
      Jsem ráda, že se celý foto-veršový komplet líbil! 🙂

  2. Fotky jsou to nádherné, je moc dobře, že jsi se k focení vrátila. Scvrklé šípky jsou malebné a struktura dřeva takhle zblízka je naprosto exkluzivní. A velmi pěkně doplňují příjemný zážitek z fotek tvé verše. Celé je to takové příjemně nostalgicky zasněné.:)

    1. Příjemně nostalgicky zasněné… 🙂 Ach… děkuji. Jsem moc ráda, že se fotky i verše líbí! 🙂

  3. Zprvu jsem si myslela, že jsi fotky doplnila převzatými verši, ale pak mi došlo, že ty verše jsou stejně jako snímky, tvé autorské. Bylo to móc krásné! 🙂

    1. Převzít verše by byla škoda, když už ty obrázky byly tak inspirativní… 🙂 Děkuji moc! Jsem ráda, že se článek líbil… 🙂

  4. To jsou dva skvosty. Múza Fotografia tě vřele políbila a ty jsi vytvořila přímo profesionální snímky. Další skvost je literární. Jsi také oblíbenkyní múzy lyrického básnictví Euterpé. Ve tvém projektu se obě múzy zasnoubily a celek je nádherný. ☼☼☼

    1. Děkuji za Tvůj překrásný poetický komentář! 🙂 Jsem moc ráda, že se fotky i texty líbily…

    1. Děkuji. 🙂 Říkala jsem si, že je hloupost to jen tak nechat bez textu… a zase jsem si říkala, že verše budou k těm fotkám trochu více sedět. 🙂

  5. To chce jednoduše dívat se a zkoušet. Je jasné, že člověk během experimentování vyfotí i větší nebo menší zrůdnosti. Na všechno se podívat a vybrat pak směr, který se člověku na jeho fotkách zamlouvá nejvíc 🙂 . Mně se dost líbí ten hřebík. Možná samotný člověk v celém velkém moři? 🙂

    1. Takový „cool v plotě“, no… 😀 🙂 Ne, přirovnání člověka v moři je hezčí. 🙂 Samozřejmě, taková ta metoda pokus omyl zkrátka vždycky zabírá. 🙂
      Děkuji za komentář!

      1. 🙂 Vidíš, a přitom já jsem na první pohled vůbec nepoznal, že to je hřebík. Myslel jsem spíš, že je to nějaký brouk nebo můra. Možná to má taky nějaký skrytý význam – že i když se něco díváte hodně zblízka, tak stejně nemůžete dát na první soud.

        1. … A někdy je právě potřebný určitý odstup, aby si člověk uvědomil souvislosti; podívat se na věci z trochu jiné perspektivy. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.