Postřehy pisálka I. – Jak napsat líčení?

Vzhledem k jistému dotazu, který je na internetu velmi často vyhledávaný a zároveň také jeho konečným cílem jsou, pro mne naprosto nepochopitelně, dva z mých článků, jsem se rozhodla napsat ještě třetí podobný. Konkrétněji: když někdo hledá „Jak napsat líčení?“ odkazy vedou, kupodivu, na Listy snů. Takže, teď mi dovolte, pohodlně se usaďte a já to líčení uvedu na pravou míru.

První kroky, aneb jak správně napsat líčení

Předem upozorňuji, že to, co zde chci napsat, musíte brát skutečně jen jako možné rady, rady ode mě (to mluví za vše). Neberte to prosím rozhodně jako nic směrodatného, protože mé zkušenosti nejsou ještě tak bohaté, abych mohla radit tak dobře, jako Klekí-Petra radí mladším příslušníkům Apačů. Ne. Jsou to jen mé osobní postřehy, pokud vám pomohou, budu ráda, pokud ne, stačí kliknout na ten magický červený křížek, a nebo ještě lépe, můžete se i vy vytasit se svými zkušenosti. To budu ráda ještě více!

A teď už k mému povídání. Když se řekne líčení, nejspíše se každému hned vybaví make-up, co si s nadáváním rozmazáváte po obličeji, abyste tady zakryli to červené a nahradili to tím oranžovým (v mém případě tedy..) a dále třeba oční stíny, kterými se pokoušíte zkrášlit vaše oči. Fajn. Tohle je jedno možné vysvětlení. Ale co to druhé? Možná se o tom takhle všeobecně neví, ale existuje zároveň i slohový útvar, který se také nazývá líčení. Když nad tím tak přemýšlím, je to dostatečně přiléhavé.

Malujte slovy

líčení totiž opravdu jde hlavně o to, abyste tu kterou věc co nejbarvitěji popsali. Často se zadávají taková témata, jako třeba líčení bouřky, snu, krajiny a podobných věcí, ve kterých je nutné popsat každý jednotlivý detail tak, aby si ho čtenář dokázal přesně představit. Možná byste řekli, že když napíšu text a naflákam do něj kupu adjektiv, mám rázem líčení, jak se patří. No jistě. To by tak hrálo. Houby s voctem, vážení. Líčení je jeden z těch těžších literárních stylů (jak o něm mnozí teoretikové mluví), a tak je logické, že to s ním zas až tak jednoduché nebude, že? Musí se na něj opatrně. Člověk si s ním musí pohrát.

Chcete-li namalovat obraz slovy, pak není lepší způsob, než napsat líčení, protože ono samo je takovým obrazem. Nebojte se přehánět, protože jedině tak dosáhnete toho správného dojmu, které má líčení vyvolat. Dojmu, který bych si dovolila nazvat „dojmem Ách!“ Odvažte se, zavzpomínejte na nepravidelnou perlu, baroko. To má také tolik roztodivných tvarů a také je přesně tak přikrášlené a přehnané a přezdobené, jako by mělo být líčení. Takže, jak říkám. Pojďte a malujte slovy!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.