Nira, příběh hračky, která žila mnoho životů

Nira, příběh hračky, která žila mnoho životů

Minule jsem vám představila panenky, které pamatují více, než já. Ale ty nebyly mojí nejoblíbenější hračkou (panenky mne nikdy nějak neučarovaly, protože díky staršímu bratrovi jsem měla v oblibě jiné kousky). Ovšem Otevřít článek »

Zkafování na druhou, aneb 2x brněnské Trhy kávy

Zkafování na druhou, aneb 2x brněnské Trhy kávy

Loni někdy touhle dobou (dobře, možná krapet dřív) tu měl přistát článek. A dokonce ne ledajaký! Měla to být reportáž… reportáž o jedné speciální kávové akci v Brně. O Trzích kávy 2016. Otevřít článek »

Mobilní kavárna, aneb káva vždy a všude

Mobilní kavárna, aneb káva vždy a všude

„Rozmohl se nám tu takový nešvar!“ Ó, ano. Od té doby, co jsem se dala dohromady s tím mým úžasňákem, ještě více mi začal vonět čerstvá káva. Ale opravdu čerstvá. Zrnková. Právě Otevřít článek »

Zpátky v sedle blogu

Zpátky v sedle blogu

Co na to říct. Člověk si vždycky myslí, že jde všechno dobře. Že bude stíhat, zvládat, nezapomínat… a ještě lépe… že se nezblázní. Ovšem, realita je pak někde úplně jinde. Člověk – Otevřít článek »

Vánoční trhy v Brně a zrádný vlak

Vánoční trhy v Brně a zrádný vlak

Tak se stalo, že jsme si s přítelem řekli, že by nebylo špatné absolvovat nějaké pěkné vánoční trhy. A taky že jsme jedny absolvovali. Byly to ty brněnské. Ovšem, to bychom to Otevřít článek »

 

Opera? A co operní pojmy?

K opeře samozřejmě patří nějaká slova, která jsou s ní spjata. Ani já jsem ale některým z nich moc nerozuměla. Proto jsem vzala do ruky knížku o opeře a četla. Teď vám tedy mohu představit nějaké základní, které jsem nedávno blíže poznala. (I když, některá už jistě znáte…)

Prosluněná pláň

Jednoho krásného jarního dne se stalo, že kdesi v louce vykvetla kytka. A ne ledajaká! Tohle byla kytka plastovka! A víte, co se s ní stalo? To byste asi sami neuhodli!

Sacharózina Plocha: O škole

Poznámka autorky; místo: Země, Čechy; den 66: „Nemluvit o školství v tom podivném světě, byl by hřích.“ Ne, že bychom v Ankh-Morporku měli školství skvělé, ale nutno poznamenat, že vůbec není těžké všimnout si hned několika problémů ve zdejším světě. A to ani pro mě.

Tak prvně. Školství by mělo zprostředkovávat vzdělání. Vzdělání je od slova vzdělat se (pzn. Dohledávala jsem to ve slovníku a opravdu to nepatří ke slovu zdělat, jak jsem se prvně mylně domnívala). Vzdělání poskytuje vědomosti a vědomosti by měl člověk získávat rád, protože mysl je poté daleko krásnější (alespoň tak to říkají někteří vzdělanci na Ploše. Především Pltón o tom mluví v několika ze svých spisů).

Vánoční trhy v Brně a zrádný vlak

Tak se stalo, že jsme si s přítelem řekli, že by nebylo špatné absolvovat nějaké pěkné vánoční trhy. A taky že jsme jedny absolvovali. Byly to ty brněnské. Ovšem, to bychom to nebyli my, aby to byla jen obyčejná návštěva vánočně ozdobeného města.

Tichá kaple

Stalo se pár věcí, které mi připomněly, že jsem také jeden čas tvořila básně. A není to tak dávno. Stejně tak jsem si připomněla, že jsem kdysi úspěšně recitovala.

To vše se mi krásně propojilo a teď, teď znovu tohle oživuji a přicházím s jednou z básní, která sice byla psaná už nějaký čas zpátky, ale kterou opět otevírám mou poetickou duši.

Člověk se oklikou zkrátka k některým starým věcem vrací. Stejně tak jako já se znovu vracím k básnění. Tak se v klidu usaďte a nechte se unést atmosférou.

Agent Angel a nýmandí problém

Měl to být jen obyčejný výlet do Jindřichova Hradce. Jenže to ještě agent Angel 011 netušil, že to celé nebude nakonec jen tak. Začalo to jednou jedinou zprávou. Bylo v ní zadání úkolu a poznámka, že pan Nýmand je v držení někoho, u koho by rozhodně být neměl.

Jak jsem léčila pony-trauma – aneb FFýlet na Vysočinu

Pomalu přecházím do jiného světa. Objevuji nové kouty kolem sebe i sama v sobě a někdy mám při tom trochu pocit, že se vracím do opravdového jalového dětství. Ale nutno uznat, že je to pocit nadmíru příjemný. Znovu jsem ho ve velkém zažila během mého čtyřdenního výletu na Vysočinu. Záměrně neříkám na Festival Fantazie, protože na tom jsme se sice s přítelem pohybovali, ale tentokrát nebyl hlavní náplní výletu.

Dvojnásobné okouzlení tancem

Celý rok to trvalo, a vlastně ještě o něco déle. Ale nakonec zazněl třetí gong a na jevišti našeho Malého divadla se vyjevila jedna úžasná taneční záležitost, ve které jsem měla také tu čest účinkovat. Byl to skutečně náročný taneční víkend. Ale stál za to!

Čas sem, čas tam, jakpak já ho pohlídám?

Člověk si řekne, že všechno stihne. Že to určitě zvládne. Vždyť toho přeci nemá tolik? Ale pak se najednou nestačí divit, jak moc se přepočítal. Říká se tomu axiální epocha. Tedy, alespoň v oboru historie. Jedná se o období, kdy se věci a události rozhodnou, že na vás zaútočí ve velkém a pěkně najednou. A něco takového na mě přišlo i teď.

Z Ubhovy kroniky, aneb Zrození Prostoru

Ubh. Kdo ho zná, ten si je dobře vědom toho, že je to skutečně „zcela normální“ bytost. Kdo ho nezná, nechť čte dále, protože jakmile číst nebude, ztratí tu neuvěřitelnou možnost setkat se tváří v tvář s kýmsi, kdo je historickými prameny nestoudně opomíjen. Ovšem, on si to samozřejmě pěkně vyřešil po svém! Aneb povídka o tom, co je to Prostor, kdo je to Ubh a jak to s ním vlastně všechno začalo!

Bezlepkový mazanec

Když už tu byly ty Velikonoce, museli jsme se u nás doma pustit do pečení něčeho skutečně velikonočního. Vybrali jsme mazanec, protože s tím jsme měli zkušenosti již dříve a pokaždé se docela povedl. Ovšem protentokrát jsme recept malinko obměnili, A výsledek? K sežrání!

Kde všude najdeme kočku

Kočky jsou opravdu neskutečná stvoření. A vskutku nadpozemská. Ne náhodou jsem tu mou pojmenovala Oma. A proč? Disponuje totiž mnoha a mnoha neuvěřitelnými schopnostmi. Mimo jiné i schopností být úplně, ale úplně všude.