Co je cosplaying

Pro ty, co toto slovo slyší poprvé. Cosplaying je slovo anglického původu, které vzniklo spojením slovcostume a play. Samotný výraz dokonale vystihuje jeho pravou podstatu. Jde jednoduše o vytvoření kostýmu podle vašeho oblíbeného charakteru z knihy, filmu, komiksu, nebo hry. Zároveň ale ve chvíli, kdy takový kostým máte, snažíte se o to, abyste se jako vybraný charakter i chovali.

Právě používání gest, mimiky, mluvy a napodobování povahových rysů typických pro danou postavu, je nedílnou součástí cosplayingu – tuto součást správně nazýváme roleplay. Pokud roleplay chybí, nemluvíme už o cosplayingu, ale pouze o costumingu, o kostýmu. Costuming je tedy cosplaying bez roleplaye. Hranice mezi danými pojmy je skutečně velice tenká, takže se sem tam stále můžeme setkat se spory, co vlastně přesně ta slova znamenají.

Ale pokračujme trochu v pojmosloví. Mluvíme-li o cosplayi, myslíme tím jeden určitý vybraný charakter, za který je převlečený cosplayer, tedy člověk, který si cosplay vytvořil a který ho pak dále prezentuje.  A kdybych měla nějak stručně popsat, co cosplaying je, bylo by asi nejlepší ho popsat ho jakožto volnočasovou aktivitu, které se věnují převážně fanoušci seriálů, filmů, knih komiksů apod. Je to něco, co lidé provozují pro zábavu a pro uvolnění. Možná také sem tam kvůli útěku z reality.  A samozřejmě také proto, že chtějí svým oblíbeným postavám vzdát hold tím, že se jimi sami stanou.

Někteří dokonce o cosplayingu mluví i jako o třídimenzionální formě umění, která našla a zbořila všechny limity imaginace ve sci-fi a fantasy.

0286
Sacharóza Rezámková – Terry Pratchett, Trpaslicon 2013

A k čemu to jako je?

Ovšem, často není jednoduché v tomto prorazit mezi “normálními” a prosadit si svou. Jsou totiž dva typy lidí. Jedni cospalying milují, druzí nenávidí. Nic mezi není. Pojďme se tedy malounko zamyslet nad tím, proč tohle všechno vlastně děláme? A proč je tahle zábava, dalo by se říci, dosti kontroverzní. Je jasné, že hledat v tom vyšší smysl je hloupost. (A nebo?) Ve své podstatě se jedná opravdu jen a pouze zábavu, která nyní hýbe světem.  Řekněme si na rovinu, lidé si vymyslí všechno možné, jen aby se zabavili. Ale má to vše i jiné důvody.

Jako účastník conu bych si připadala blbě, kdybych ho neměla- anonymní dotazník“

Protože přijít na con bez kostýmu, to je jako přijít na plovárnu bez plavek (nebo naopak v něčem, co jako plavky vůbec nevypadá). Jedním z dalších je možnost útěku z reality.

Je to zábava a odpočinek od vlastní hlavy, protože když jsem v kostýmu, myslím jako postava. Zároveň je to způsob jak upoutat pozornost a jak si “dospěle hrát” – anonymní dotazník“

„Krásni ľudia, pekné príbehy. Dáva mi to príjemný únik z reality do ríše fantázie – anonymní dotazník“

„Je to zábava, možnost jak útect ze stereotypu života. Potkat se s přátelí a poznávám další nové lidi.. – anonymní dotazník“

Dalším důvodem je také vidina dokonalé možnosti seberealizace skrze tvorbu kostýmu a jeho následnou prezentaci před lidmi, samozřejmě dovršenou uznáním od ostatních. Protože co je lepší, než když se na vás někdo podívá, někdo se o vás zajímá, fotí si vás a pak vám navrch ještě kostým pochválí?

Cosplaying je také ale lákavý proto, že v sobě kloubí několik uměleckých disciplín, jako je práce s kosmetikou, šití a hraní.

možnost naučit se vytvářet nové a mnohdy užitečné věci. Možnost stát se na chvíli někým jiným – anonymní dotazník“

„Ráda vyrábím, takže si každým nový cosplayem nastavuji vyšší laťku, kterou pokořit. Také mi to dává pocit, jako bych se mohla stát tou postavou, na kterou jsem si cosplay udělala.“

Dalším častým důvodem bylo jednodušší sblížení se s jinými lidmi právě skrze daný cosplay. Protože cosplay je velice dobrá záminka pro zapředení hovoru. Také tu často jde o pocit sounáležitosti k něčemu většímu. Pocit, že někam patřím. Samozřejmě ani potřeba nějakým způsobem se odlišit není v tomto případě úplně zanedbatelná.

11071611_916850468357120_4870849648709993608_n
11th Doctor – Doctor Who, Festival Fantazie 2015

Ale zpět. Cosplaying, ten se stal mnohem globálnějším, než možná cokoliv jiného a pravdou je, že se pomalu stává i něčím víc, než pouhou zábavou. Ztotožnit se s naším oblíbeným hrdinou, na chvilku se stát někým naprosto jiným, ukázat naši zručnost při tvorbě vybraného kostýmu, utéct z  tohoto světa pryč.. to jsou myslím hlavní důvody, proč se lidé této formě zábavy věnují. Někomu to možná přijde dětinské, ale když něco takového na konto cosplayingu zaslechnu, okamžitě automaticky odvětím: “Ne, není!” Protože opravdu není.

Je jednoduché to takto odsoudit. To bychom ale museli říci, že všichni, co čtou sci-fi a fantasy povídky, nebo mangu, jsou dětinové. Tak tomu ale přeci není. Naopak. Dle mého jsou to lidé, kteří jsou zapálení a většinou mají myšlení postavené úplně jinak, než ostatní. Přívětivěji. Např. nebýt sci-fi, mám takový dojem, že bychom neměli pocit, že se musíme jako civilizace posouvat dál. Díky fiktivním příběhům, kde vidíme létající auta a vysoce moderní možnosti, které civilizace má, máme touhu tyhle věci zrealizovat.

Je pravda, že něco (možná jen zatím) zkrátka zrealizovat nelze, ale každopádně to je alespoň vysoce inspirativní. To samé  fantasy příběhy. Ty v nás jsou zakořeněné od pradávna a my je v dnešní době znovu vytahujeme na povrch.  Jen jim neříkáme legendy, ani mýty, ale fantasy. Tyhle příběhy nám připomínají naši minulost a zároveň nám ukazují, že ve světě je stále mnoho magie, která tkví v přírodě a v nás samých.