Category Archives: Ze života

Nira, příběh hračky, která žila mnoho životů

Minule jsem vám představila panenky, které pamatují více, než já. Ale ty nebyly mojí nejoblíbenější hračkou (panenky mne nikdy nějak neučarovaly, protože díky staršímu bratrovi jsem měla v oblibě jiné kousky). Ovšem mezi mé nejoblíbenější hračky obecně patřila Nira. Ano, Nira. Že nevíte, co, nebo kdo to je? Tak se pojďte seznámit.

Zkafování na druhou, aneb 2x brněnské Trhy kávy

Loni někdy touhle dobou (dobře, možná krapet dřív) tu měl přistát článek. A dokonce ne ledajaký! Měla to být reportáž… reportáž o jedné speciální kávové akci v Brně. O Trzích kávy 2016. Ale jak jste si jistě všimli, nepřistál. Proto je teď pěkně na čase to napravit a článek přidat zpětně. A rovnou k němu přidat ještě reportáž také z Trhů kávy, ale tentokrát z těch letošních.

Mobilní kavárna, aneb káva vždy a všude

„Rozmohl se nám tu takový nešvar!“ Ó, ano. Od té doby, co jsem se dala dohromady s tím mým úžasňákem, ještě více mi začal vonět čerstvá káva. Ale opravdu čerstvá. Zrnková. Právě namletá. A co hůře, ještě navíc mi taková káva začala i chutnat. Ovšem, víte, kde všude se dá takový šálek dobré kávy vypít? Všude!

Zpátky v sedle blogu

Co na to říct. Člověk si vždycky myslí, že jde všechno dobře. Že bude stíhat, zvládat, nezapomínat… a ještě lépe… že se nezblázní. Ovšem, realita je pak někde úplně jinde. Člověk – v tomto případě já – nestíhá a nezvládá všechno, co chce. Z toho je pak logicky mírně nesvůj a samozřejmě vyvedený z míry. Ovšem alespoň ne docela zblázněný. A aby toho nebylo málo, přijde do toho všeho ještě něco, co člověk nečeká. A to něco mu celý už tak nabitý harmonogram ještě více naruší. Ano – hádáte dobře. Tak nějak vypadal můj poslední půlrok v kostce.

Vánoční trhy v Brně a zrádný vlak

Tak se stalo, že jsme si s přítelem řekli, že by nebylo špatné absolvovat nějaké pěkné vánoční trhy. A taky že jsme jedny absolvovali. Byly to ty brněnské. Ovšem, to bychom to nebyli my, aby to byla jen obyčejná návštěva vánočně ozdobeného města.

Agent Angel a nýmandí problém

Měl to být jen obyčejný výlet do Jindřichova Hradce. Jenže to ještě agent Angel 011 netušil, že to celé nebude nakonec jen tak. Začalo to jednou jedinou zprávou. Bylo v ní zadání úkolu a poznámka, že pan Nýmand je v držení někoho, u koho by rozhodně být neměl.

Jak jsem léčila pony-trauma – aneb FFýlet na Vysočinu

Pomalu přecházím do jiného světa. Objevuji nové kouty kolem sebe i sama v sobě a někdy mám při tom trochu pocit, že se vracím do opravdového jalového dětství. Ale nutno uznat, že je to pocit nadmíru příjemný. Znovu jsem ho ve velkém zažila během mého čtyřdenního výletu na Vysočinu. Záměrně neříkám na Festival Fantazie, protože na tom jsme se sice s přítelem pohybovali, ale tentokrát nebyl hlavní náplní výletu.

Jak přežít první zkouškové?

„První zkouškové bude šok.“ Jo. To je něco, co jsem věděla už od počátku – i když jsem doufala, že přechod na VŠ až tak krutý nebude. Ale že to nakonec bude až takovéhle peklo, to jsem netušila. A ne. Možná to je s podivem, ale opravdu to nebylo školou a učením.

Nový začátek, nové kroky, nová vlna…

Život je hořký, bohu dík. A ne. Žádný radegast. Ale Listy snů. Ono, ač je to reklamní slogan, něco na tom je. Nové začátky jsou vždycky těžké. A musím se přiznat, že těch změn na mě bylo v posledních měsících více než dost. Ale jak už bylo řečeno, díky za ně. Bez nich by přeci život nebyl životem. A ač nebylo nic jednoduché, tak nakonec vše se v dobré obrátí… nebo nějak jinak snad klasik praví? Ne.