Proč jsem se rozhodla odhalovat svou identitu?

Proč jsem se rozhodla odhalovat svou identitu?

Ono je to složité. Každý na to má nějaký názor, každý to vidí jinak a stejně tak to „nějak“ vidím i já. Celé to začalo ve chvíli, když jsem se rozhodla, že Otevřít článek »

Kavárna v centru Liberce? Račte vstoupit!

Kavárna v centru Liberce? Račte vstoupit!

Víte, co je pro mě, jakožto pro celiatika, největší utrpení? Když sedím v kavárně, nebo cukrárně, koukám na všechny ty překrásné dorty, ale nemůžu si žádný z nich dát. To není příjemné. Otevřít článek »

(Ne)zapomínej na minulost!

(Ne)zapomínej na minulost!

Víte, často slyším, že když se chci sebrat a konečně se dát trochu do kupy, měla bych zapomenout na to, co se stalo v minulosti. A že to nebyly pěkné věci. Odchod Otevřít článek »

Nešikovná baletka

Nešikovná baletka

Když má taneční nadšenec možnost vystoupit se svým „umem“, pak samozřejmě odmítne. Že? Logika. A… nebo ne? Dobrá. Zkrátka a dobře, dostala jsem možnost vystoupit na plese. A ne ledajakém. A tak Otevřít článek »

Nový začátek, nové kroky, nová vlna…

Nový začátek, nové kroky, nová vlna…

Život je hořký, bohu dík. A ne. Žádný radegast. Ale Listy snů. Ono, ač je to reklamní slogan, něco na tom je. Nové začátky jsou vždycky těžké. A musím se přiznat, že Otevřít článek »

 

Jak Mammut navštívil Hohe Wand

Spolu s přítelem jsme se ho ujali. Je malý, strašně roztomilý, je extrémně česací (vlásky má prostě a jednoduše dokonalé) a hlavně – jak jsme zjistili časem – je to nadšený cestovatel. Říkáme mu Mammut. Protože je to Mammut. A rozhodli jsme se, že spolu s námi bude cestovat. A kam vedla naše první společná cesta? Na ferraty do Rakouska!

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Zpátky v sedle blogu

Co na to říct. Člověk si vždycky myslí, že jde všechno dobře. Že bude stíhat, zvládat, nezapomínat… a ještě lépe… že se nezblázní. Ovšem, realita je pak někde úplně jinde. Člověk – v tomto případě já – nestíhá a nezvládá všechno, co chce. Z toho je pak logicky mírně nesvůj a samozřejmě vyvedený z míry. Ovšem alespoň ne docela zblázněný. A aby toho nebylo málo, přijde do toho všeho ještě něco, co člověk nečeká. A to něco mu celý už tak nabitý harmonogram ještě více naruší. Ano – hádáte dobře. Tak nějak vypadal můj poslední půlrok v kostce.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Prosluněná pláň

Jednoho krásného jarního dne se stalo, že kdesi v louce vykvetla kytka. A ne ledajaká! Tohle byla kytka plastovka! A víte, co se s ní stalo? To byste asi sami neuhodli!

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Sacharózina Plocha: O škole

Poznámka autorky; místo: Země, Čechy; den 66: „Nemluvit o školství v tom podivném světě, byl by hřích.“ Ne, že bychom v Ankh-Morporku měli školství skvělé, ale nutno poznamenat, že vůbec není těžké všimnout si hned několika problémů ve zdejším světě. A to ani pro mě.

Tak prvně. Školství by mělo zprostředkovávat vzdělání. Vzdělání je od slova vzdělat se (pzn. Dohledávala jsem to ve slovníku a opravdu to nepatří ke slovu zdělat, jak jsem se prvně mylně domnívala). Vzdělání poskytuje vědomosti a vědomosti by měl člověk získávat rád, protože mysl je poté daleko krásnější (alespoň tak to říkají někteří vzdělanci na Ploše. Především Pltón o tom mluví v několika ze svých spisů).

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Vánoční trhy v Brně a zrádný vlak

Tak se stalo, že jsme si s přítelem řekli, že by nebylo špatné absolvovat nějaké pěkné vánoční trhy. A taky že jsme jedny absolvovali. Byly to ty brněnské. Ovšem, to bychom to nebyli my, aby to byla jen obyčejná návštěva vánočně ozdobeného města.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Tichá kaple

Stalo se pár věcí, které mi připomněly, že jsem také jeden čas tvořila básně. A není to tak dávno. Stejně tak jsem si připomněla, že jsem kdysi úspěšně recitovala.

To vše se mi krásně propojilo a teď, teď znovu tohle oživuji a přicházím s jednou z básní, která sice byla psaná už nějaký čas zpátky, ale kterou opět otevírám mou poetickou duši.

Člověk se oklikou zkrátka k některým starým věcem vrací. Stejně tak jako já se znovu vracím k básnění. Tak se v klidu usaďte a nechte se unést atmosférou.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Agent Angel a nýmandí problém

Měl to být jen obyčejný výlet do Jindřichova Hradce. Jenže to ještě agent Angel 011 netušil, že to celé nebude nakonec jen tak. Začalo to jednou jedinou zprávou. Bylo v ní zadání úkolu a poznámka, že pan Nýmand je v držení někoho, u koho by rozhodně být neměl.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail

Jak jsem léčila pony-trauma – aneb FFýlet na Vysočinu

Pomalu přecházím do jiného světa. Objevuji nové kouty kolem sebe i sama v sobě a někdy mám při tom trochu pocit, že se vracím do opravdového jalového dětství. Ale nutno uznat, že je to pocit nadmíru příjemný. Znovu jsem ho ve velkém zažila během mého čtyřdenního výletu na Vysočinu. Záměrně neříkám na Festival Fantazie, protože na tom jsme se sice s přítelem pohybovali, ale tentokrát nebyl hlavní náplní výletu.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedintumblrmail